Jako osoby, které podávaly svědectví v rámci šetření Pracoviště celouniverzitní ochrany práv RMU, považujeme za nezbytné vyjádřit vážné znepokojení nad průběhem celého procesu. 

Namísto citlivého přístupu, jehož smyslem a cílem by bylo pochopení dlouhodobě napjatých vztahů na pracovišti, jsme čelili jednostranně vedenému dotazování, které se týkalo pouze údajných pochybení prof. Folettiho, aniž by byl brán v potaz širší kontext situace. Tyto otázky jsme často vnímali jako zavádějící, ponižující a nevhodně formulované (např. „Je RE:CENT komunita?“, „Když je u vás na pracovišti takové drsné prostředí…“ atd.). Jejich znění často naznačovalo předpojaté stanovisko tazatele, resp. svědkovi podsouvalo tvrzení oznamovatelů jako pravdivá.

S většinou z nás nehovořila ochránkyně práv, ale pouze její kolega z Pracoviště celouniverzitní ochrany práv. V prvním kole šetření nebyl většinou pořizován zvukový záznam a z 1–3 hodinových rozhovorů jsme (v některých případech až po několika týdnech) obdrželi stručný zápis omezující se na potvrzení/popření předmětu otázky, chyběly pasáže vysvětlující kontext některých situací i některé otázky, které původně zazněly. K ochránkyni práv se tak mnohé informace z naší strany vůbec nedostaly. V rozhodovacím procesu v její gesci tak byly opomenuty zásadní části našich výpovědí a řada argumentů nemohla být zohledněna.

Pokládáme za neprofesionální, aby byl při rozhovoru se svědčícími přítomen pouze jeden pracovník – zvláště aby rozhovor vedl pouze muž, svědčí-li žena a jsou-li během rozhovoru otevírána témata sexuálního obtěžování či duševního zdraví. Způsob pokládání tohoto typu dotazů byl necitlivý, nediskrétní a především neodůvodněný, protože děkanka ve svých prohlášeních uvedla, že sexuálního obtěžování se kauza v žádném ohledu netýká. (To potvrdila i finální zpráva ochránkyně práv.) Tyto otázky tak působily jako snaha podsouvat tázaným zcela nepodložené motivace chování prof. Folettiho a jako presumování jeho viny.

Za alarmující též považujeme, že (až na jednu výjimku) nebyli vyslechnuti zahraniční zaměstnanci RE:CENTu, resp. ti, kteří nemluví plynně česky.

Domníváme se, že institut ochránkyně práv, který by měl představovat bezpečné a důvěryhodné místo, v tomto případě v celé řadě ohledů selhal. Průběh šetření i jeho závěry považujeme za neprofesionální a vyvolávající vážné pochybnosti o nestrannosti pracoviště ochrany práv a naplňování jeho deklarované funkce.

Podpisy:

signatář/ka si nepřál/a zveřejnit své jméno  

Mgr et Mgr. Jana Černocká

signatář/ka si nepřál/a zveřejnit své jméno 

Mgr. Veronika Džugan Hermanová

Mgr. Zuzana Faktorová, Ph.D.

Alžběta Filipová, M.A., Ph.D.

Karolina Foletti, M.A., Ph.D.

Bc. Kateřina Jůzlová

prof. PhDr. Ladislav Kesner, Ph.D.

Mgr. Margarita Khakhanova

Bc. Michaela Kovářová

Bc. Petr Koželuh

signatář/ka si nepřál/a zveřejnit své jméno 

signatář/ka si nepřál/a zveřejnit své jméno 

signatář/ka si nepřál/a zveřejnit své jméno 

Mgr. Anna Lešák Kelblová

Mgr. Marie Okáčová, Ph.D.

Adrien Palladino, M.A., Ph.D. 

Bc. Janette Rendeková

Mgr. Jakub Straka

Bc. Zuzana Urbanová 

Masarykova univerzita Žerotínovo nám. 617/9 601 77 Brno

K rukám rektora Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martina Bareše, Ph.D.

V Brně dne 15. 12. 2025

Stížnost na postup ochránkyně práv MU

Vážený pane profesore,

v právním zastoupení mého klienta – prof. Ivana Folettiho, MA, Docteur ès Lettres, Docent in Church History, si dovoluji zaslat k Vašim rukám stížnost na postup JUDr. Evy Janovičové, ochránkyně práv, vedoucí Pracoviště celouniverzitní ochrany práv (dále také jako "ombudsmanka").

V červenci 2025 bylo mému klientovi emailem paní ombudsmankou oznámeno, že eviduje podání na jeho osobu, kterými se bude zabývat. Za dobu probíhajícího šetření, které je nazýváno jedním z nejrobustnějších v historii činnosti Pracoviště celouniverzitní ochrany práv poslal taktéž můj klient k prošetření ombudsmance několik podnětů, které se úzce týkaly již řešených věcí.

Šetření, které koná paní ombudsmanka na základě podnětů z různých stran, je dle našeho názoru vedeno nestandardní cestou. Průběh šetření se vymyká jakémukoliv procesnímu řízení známému z právního prostředí České republiky. Šetření dle našeho názoru postrádá transparentnost a nestrannost. Můj klient nabyl za dobu šetření (které probíhá více než 5 měsíců) dojmu, že podnětům, které podal, není věnováno dostatek pozornosti, a to především ve srovnání s podněty podanými na jeho osobu. Tyto podněty spolu však velmi úzce souvisí, přičemž dle našeho názoru nelze uzavřít šetření jednoho bez přihlédnutí k tvrzením a šetřením v podnětech dalších.

S ohledem na úpravu postupů ve Směrnici Masarykovy univerzity č. 1/2023 jsme měli za to, že podněty, kterými se zabývá kancelář ochránkyně práv by měly být, pokud to jejich obsah a povaha dotčených práv umožňují, vyřizovány smírně za použití mediace. To měla být dle nás prvotní cesta k vyřešení sporných skutečností, neboť většina z podnětů řešených ombudsmankou vyplývá z problematických vztahů na pracovišti Semináře dějin umění. Ve věci jsme však za celou dobu nezaznamenali jakoukoliv snahu o tento postup a s tím spojenou možnost smírného vyřešení celé věci. 

Naopak, šetření u ombudsmanky a následné kroky paní děkanky vedly ke kauze s významným veřejným rozměrem, kterou sleduje odborná i laická veřejnost včetně médií.

Průběh šetření považujeme za problematický na několika úrovních. Uvádíme zde proto stručně naše námitky a vycházíme přitom ze zápisů ze setkání prof. Folettiho s JUDr. Janovičovou a Dr. Karoliny Foletti s Bc. Janem Rigó.

1. Metodologický rámec šetření

Jsme znepokojeni způsobem, jakým vyšetřování probíhá. Metodologický rámec nám nebyl objasněn. Šetření vedou JUDr. Eva Janovičová a Bc. Jan Rigó, přičemž dle slov pana Bc. Rigó konečné vyjádření je plně v kompetenci paní JUDr. Janovičové. Na otázku, kdo mluví se svědky každé ze stran, pan Bc. Rigó odpověděl, že je to „dáno čistě tím, kdo má kolik času“.

Vzhledem ke způsobu vytváření zápisu (viz body 3 a 5) máme dojem, že hlasy osob, s nimiž rozhovor vede pan Bc. Rigó, k paní JUDr. Janovičové, jež má v rukou konečné vyjádření, mohou dolehnout jen stěží.

Domníváme se též, že žádný ze svědků navržených prof. Ivanem Folettim se s paní JUDr. Janovičovou nesetkal osobně. (S prof. Ivanem Folettim vedla paní JUDr. Janovičová šetření třikrát – jednou coby s nahlášeným, dvakrát coby se stěžovatelem.) Dále jsme se také dozvěděli, že JUDr. Janovičová některé z klíčových svědků v oznámeních podaných prof. Folettim ani nekontaktovala.

2. Prošetřované situace

Některé z prošetřovaných situací, dle našeho názoru, neměly vůbec být předmětem šetření. Skutečnost, že se k nim prof. Foletti byl nucen vyjadřovat, povařujeme za skandální. Přítomnost těchto situací v šetření si nedokážeme vysvětlit jinak, než jako důsledek nedostatečné přípravy šetření, nebo snahy prof. Folettiho poškodit (viz také bod 7). Uvádíme několik příkladů, mohli bychom uvést další.

2a) Některé z otázek kladených prof. Ivanovi Folettimu vycházejí ze svědectví, která jsou prokazatelnými pomluvami. Autoři a autorky některých svědectví (popřípadě komentářů v předmětové anketě) si vyloženě protiřečí a formulovat otázky na jejich základě je dle našeho názoru bezpředmětné. Např. otázka „Máte mezi studujícími favority?“ Byla mj, podložena citací z předmětové ankety „Bohužel jsem se však od ostatních studentů doslechla, že za znalosti srovnatelné s těmi, které jsem u zkoušek prokázala např. já, získali mnohem negativnější ohodnocení. Nevím, jak přesně jejich zkouška probíhala, ale byla bych ráda, kdyby na zkoušené bylo pohlíženo stejným metrem“. Tedy samotný anonymní studující připouští, že u zkoušky spolužáka nebyl a, že se jeho tvrzení zakládá pouze na dohadech, i přesto byla tato informace prověřována ochránkyní práv (připomínáme, že prof. Foletti vždy zkouší s přísedícím).

2b) Jiné skutečnosti představované jako problém dle našeho názoru problémem nejsou. Například skutečnost, že prof. Ivan Foletti mluví v hodinách o ruské vizuální propagandě a politice. Univerzita je svobodná půda, kde je možné vyjadřovat své politické názory, navíc se prof.

Foletti dlouhodobě zabývá tématem historiografie, vizuální kultury a politiky v ruském prostředí. Je autorem veřejných přednášek, knih a článků na toto téma. Dotazy týkající se tohoto tématu směřované prof. Folettimu nás šokovaly.

2c) Další prověřované skutečnosti, jednoduše ověřitelné v IS či SZŘ, jsou prezentovány jako možná pochybení, bez jejich základního ověření.

3.  Forma a stav zápisu

Chápeme, že do zápisu není možné dát vše a že je náročné zaznamenat hovor v průběhu. Pan Bc. Rigó navíc sám rozhovor vede a zároveň zapisuje, což je samozřejmě náročné. (Dvakrát se rozhovory nahrávaly, když o to prof. Foletti výslovně požádal)

Považujeme za problém, že zápis, jenž nevychází z nahraného rozhovoru, je velmi redukující. V zápisu je zlomek toho, o čem se hovořilo. A to někdy v útržcích a větách přepsaných v hovorové řeči, které zdaleka neumožňují pochopení komplexních situací. Z takového zápisu si dle našeho názoru nemůže JUDr. Janovičová učinit komplexní představu o svědectvích.

4.  Formulace otázek

Za problematický považujeme způsob formulace otázek. Uvádíme zde dva příklady, bylo by možné citovat mnohé další.

4a) Za velmi problematickou považujeme formulaci otázek, která vytváří dojem, že popisované situace představují závažná pochybení. Např. otázka „Vyhrožoval jste studentům při výuce?“, po níž následovala citace z předmětové ankety, dle níž měl prof. Foletti studentovi, který přišel pozdě na přednášku, říci: „Useknu vám ruce.“ (Výraz „useknu vám ruce“ prof. Foletti zajisté nepoužil, mohl použít výraz „utrhnu vám hlavu“.) Poznámka byla samozřejmě vtipem, a i kdyby šlo o vtip pro studujícího nekomfortní, opravdu není možné jej považovat za vyhrožování.

4b) Taktéž považujeme za problematickou formulaci otázek, která obvinění představuje jako skutečnost. Např: „Z jakého důvodu jsou vyžadovány na exkurzích společné večeře či jídlo?“ (Z věty vyplývá, že společné jídlo je vyžadováno, což není pravda.)

5. Formulace odpovědí v zápisu

Bc. Rigò se komplexní odpovědi snaží shrnout do stručných odpovědí pro/proti, ano/ne. Je pochopitelné, že zápis nemůže obsahovat celý rozhovor, avšak redukce komplexních odpovědí do výroků potvrzujících či vyvracejících nařčení je znepokojující. V zápisu tak často figuruje zredukovaná odpověď na otázku, avšak není uveden kontext, popřípadě další poznámky a postřehy respondentů, které se kladené otázky přímo netýkaly.

6. Neempatické vystupování vůči prof. Folettimu

Dne 10. 7. paní ochránkyně práv oznámila prof. Folettimu, že na něj byla podána oznámení, s nimiž může být obeznámen za téměř měsíc. Prof. Foletti ještě týž den reagoval emailem, v němž paní ochránkyni práv informoval o tom, že je velmi znepokojen, protože se na pracovišti cítí dlouhodobě poškozován, že o přípravě „oznámení“ jemu nepřátelsky naladěnými kolegy se dlouhodobě mluví, a že předpokládá, že daná podání jsou dalším pokusem jej poškodit. Informoval ji také, že proto trpěl záchvaty úzkosti.

Prof. Foletti také ochránkyni práv v emailu informoval o tom, že ho kolegové na pracovišti poškozovali pomluvou mj. tak, že sdíleli s posměchem důvěrné informace

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx Požádal proto paní ochránkyni, zda by jej s ohledem na jeho psychický stav a komplikovanou situaci mohla s případem seznámit dříve. Paní ochránkyně odmítla.

Je zcela pochopitelné, že pracovní zátěž paní ochránkyně práv je velká a najít jiný termín by nebylo lehké. Paní ochránkyně práv se však nepokusila učinit žádný krok, který by alespoň částečně k uklidnění prof. Folettiho přispěl. Prof. Foletti následně prožil několik dalších záchvatů úzkosti.

Postup, v němž je sdělena informace uprostřed léta, a navíc s tak velkou prodlevou mezi oznámením a schůzkou, považujeme za necitlivý nejen k nahlášenému, ale i k jeho rodině.

V průběhu šetření se prof. Foletti cítil v pozici obžalovaného, který se má hájit a zodpovídat (z často absurdních nařčení) a žádal paní ochránkyni práv, aby vytvořila bezpečný prostor a vzala v potaz hypotézu, že obětí může být i on. Jedno z jeho podání obsahovalo podezření na zneužití instituce ochránkyně práv. Je nutné dodat, že první dvě oznámení (týkající se bossingu a pomluv) prof. Foletti podal ještě před tím, než byl sám seznámen s oznámeními, která byla podána na jeho osobu.

Prof. Foletti také JUDr. Janovičovou opakovaně informoval o svém zhoršujícím se psychickém stavu. Ta však neprojevila žádnou empatii.

7. Cílené hledání pochybení bez podnětu k prošetření

Ze způsobu vedení rozhovorů jsme získali dojem, že se jedná o cílené hledání pochybení. Jako příklad můžeme uvést dotazy a výroky pana Bc. Rigó týkající se návštěv skupin studujících u prof. Folettiho doma. Bc. Rigó Karolině Foletti sdělil, 1) že i přes to, že si nikdo nestěžoval, že by při návštěvách u prof. Folettiho došlo k jakékoliv problematické situaci, musí prostou skutečnost, že studující k prof. Folettim domů chodí, prošetřit; 2) že kancelář ochránkyně práv

„bude ještě zvažovat“, zda skutečnost, že skupiny studujících navštěvují profesora doma, je, nebo není problém.

8. Banalizace poškození

Paralelně JUDr. Janovičová banalizovala lživá nařčení proti osobě prof. Folettiho, a to přesto, že je sama považovala za natolik relevantní, aby je prošetřovala. Prof. Foletti byl například stěžovateli nařčen z toho, že měl ovlivnit vědeckou radu jiné vysoké školy a zabránit tak udělení habilitace jedné kolegyni. Prof. Foletti poukazoval na absurditu tvrzení, protože nepovažuje za možné ovlivnit kolektivní orgán, a interpretoval výrok stěžovatele jako pomluvu a snahu jej poškodit. Zmínil též, že když stěžovatel zpochybňuje vědeckou radu, která je ze zákona jedním z pilířů dané instituce, zpochybňuje její legitimitu. JUDr. Janovičová argumentovala slovy: „Ano, ale tohle padá častokrát na akademických debatách, že někdo zpochybňuje někoho, rozumíte. Kde je ta hranice mezi nějakým projevem…“ atd. Tedy podat, naprosto bez důkazů, oznámení na tak vážný přestupek je možné, a ochránkyně práv se mu věnuje, ale pakliže se prof. Foletti proti němu ohrazuje ochránkyně práv jeho argumenty bagatelizuje.

9. Nerovný přístup vzhledem k chování doc. Ireny Radové

Jeden z podnětů k šetření podával prof. Foletti také dne 10. 11. 2025 na chování doc. Ireny Radové, která ho 17. 10. postavila na překážky a o této informaci komunikovala s více než 200 osobami, následně potom věc komentovala v médiích a to způsobem, který prof. Foletti jednoznačně poškozuje. Dne 14. 11. 2025 byl JUDr. Evou Janovičovou však prof. Foletti vyrozuměn, že podání bylo odloženo. Hlavním důvodem mělo být to, že tvrzené skutečnosti jsou dle mínění ombudsmanky řešeny již v rámci stížnosti řešené Kontrolním odborem RMU. Dále ombudsmanka sdělila, že podání prof. Folettiho považuje za zjevně zneužívající Směrnici o ochraně práv. Můj klient má za to, že tímto postupem je mu zabráněno v řádném uplatnění jeho práv dle podmínek a interních předpisů vytvořených zaměstnavatelem. Zároveň striktně odmítá nařčení ze zneužití institutu ochránkyně práv. Vzhledem k důvodům uvedeným JUDr. Janovičovou, zdvořile žádám o sdělení, dle jakého klíče jsou rozdělovány jednotlivé podněty mezi pracoviště Kontrolního odboru RMU a Pracoviště celouniverzitní ochrany práv, neboť v dostupných zdrojích jsme dosud nenašli na tuto otázku odpověď.

Závěrem

Z výše uvedených důvodů považujeme šetření za nešťastně vedené a jednostranně zaměřené proti prof. Folettimu. Po celou dobu šetření je na mého klienta pohlíženo jako na osobu jakéhosi pachatele. Nikdy nebyla nikým vyjádřena ani sebemenší možnost, že můj klient je obětí stupňujícího se nepřátelství některých osob, o nichž hovoří podněty podané mým klientem podložené desítkami svědectví. Vedením šetření JUDr. Janovičovou jsme vysoce znepokojeni. A její poslední krok, tj. odmítnutí zabývat se stížností na poškození prof. Folettiho výroky doc. Radové na veřejnosti vedl u mého klienta ke ztrátě posledních zbytků důvěry v institut ochránkyně práv na MU, tak jak je v současnosti veden. Žádáme o přezkoumání postupu JUDr. Janovičové a Bc. Rigó v podáních týkajících se situace na SDU FF MU.

Závěrem bychom rádi dodali, že paní děkanka opakovaně uváděla, že opatření, kterým byla pracovní  činnost  mého  klienta  pozastavena  v celém  rozsahu,  učinila  po  konzultaci s ombudsmankou, tato však tuto skutečnost vyvrátila, když mému klientovi dne 10. 11. 2025 sdělila, že: „Pokud jde o Vaše další dotazy, k těmto uvádím, že rozhodnutí o Vaší suspendaci nepředcházelo žádné mé doporučení. Informací o tom, že by paní děkanka jednala v souladu s naším pracovištěm, nedisponuji. Stejně tak nevím o tom, že bych se na jednání paní děkanky měla nějak podílet. Paní děkanka se rozhodla konat v rámci svých zákonných personálních kompetencí, do kterých nemám z mé pozice možnost jakkoliv zasahovat. K tomu, zda kroky paní děkanky FF MU vedou k ochraně či bezpečnému prostoru, se nebudu vyjadřovat."

Nehledě na výsledky, k nimž JUDr. Janovičová dojde, jsme přesvědčeni, že zvolený postup je nešťastný, nevede k řešení situace, ale k jejímu zhoršení, a institut ochránkyně práv tak nenaplňuje svou funkci.

Dále trváme na tom, že opatření vydané paní děkankou ve věci omezení pracovní činnosti prof. Folettiho je nezákonné a nepřezkoumatelné. Můj klient se nedopustil žádných závažných pochybení, které by tento postup zdůvodňovaly. Upozorňujeme opětovně na škody, které jsou tímto postupem napáchány a které mohou být nezvratné.

S úctou

………………………………

za pana prof. Ivana Foletti Mgr. Marta Adámková advokátka v plné moci