Jako osoby, které podávaly svědectví v rámci šetření Pracoviště celouniverzitní ochrany práv RMU, považujeme za nezbytné vyjádřit vážné znepokojení nad průběhem celého procesu. 

Namísto citlivého přístupu, jehož smyslem a cílem by bylo pochopení dlouhodobě napjatých vztahů na pracovišti, jsme čelili jednostranně vedenému dotazování, které se týkalo pouze údajných pochybení prof. Folettiho, aniž by byl brán v potaz širší kontext situace. Tyto otázky jsme často vnímali jako zavádějící, ponižující a nevhodně formulované (např. „Je RE:CENT komunita?“, „Když je u vás na pracovišti takové drsné prostředí…“ atd.). Jejich znění často naznačovalo předpojaté stanovisko tazatele, resp. svědkovi podsouvalo tvrzení oznamovatelů jako pravdivá.

S většinou z nás nehovořila ochránkyně práv, ale pouze její kolega z Pracoviště celouniverzitní ochrany práv. V prvním kole šetření nebyl většinou pořizován zvukový záznam a z 1–3 hodinových rozhovorů jsme (v některých případech až po několika týdnech) obdrželi stručný zápis omezující se na potvrzení/popření předmětu otázky, chyběly pasáže vysvětlující kontext některých situací i některé otázky, které původně zazněly. K ochránkyni práv se tak mnohé informace z naší strany vůbec nedostaly. V rozhodovacím procesu v její gesci tak byly opomenuty zásadní části našich výpovědí a řada argumentů nemohla být zohledněna.

Pokládáme za neprofesionální, aby byl při rozhovoru se svědčícími přítomen pouze jeden pracovník – zvláště aby rozhovor vedl pouze muž, svědčí-li žena a jsou-li během rozhovoru otevírána témata sexuálního obtěžování či duševního zdraví. Způsob pokládání tohoto typu dotazů byl necitlivý, nediskrétní a především neodůvodněný, protože děkanka ve svých prohlášeních uvedla, že sexuálního obtěžování se kauza v žádném ohledu netýká. (To potvrdila i finální zpráva ochránkyně práv.) Tyto otázky tak působily jako snaha podsouvat tázaným zcela nepodložené motivace chování prof. Folettiho a jako presumování jeho viny.

Za alarmující též považujeme, že (až na jednu výjimku) nebyli vyslechnuti zahraniční zaměstnanci RE:CENTu, resp. ti, kteří nemluví plynně česky.

Domníváme se, že institut ochránkyně práv, který by měl představovat bezpečné a důvěryhodné místo, v tomto případě v celé řadě ohledů selhal. Průběh šetření i jeho závěry považujeme za neprofesionální a vyvolávající vážné pochybnosti o nestrannosti pracoviště ochrany práv a naplňování jeho deklarované funkce.

Podpisy:

signatář/ka si nepřál/a zveřejnit své jméno  

Mgr et Mgr. Jana Černocká

signatář/ka si nepřál/a zveřejnit své jméno 

Mgr. Veronika Džugan Hermanová

Mgr. Zuzana Faktorová, Ph.D.

Alžběta Filipová, M.A., Ph.D.

Karolina Foletti, M.A., Ph.D.

Bc. Kateřina Jůzlová

prof. PhDr. Ladislav Kesner, Ph.D.

Mgr. Margarita Khakhanova

Bc. Michaela Kovářová

Bc. Petr Koželuh

signatář/ka si nepřál/a zveřejnit své jméno 

signatář/ka si nepřál/a zveřejnit své jméno 

Mgr. Martin Lešák, Ph.D.

Mgr. Anna Lešák Kelblová

Mgr. Marie Okáčová, Ph.D.

Adrien Palladino, M.A., Ph.D. 

Bc. Janette Rendeková

Mgr. Jakub Straka

Bc. Zuzana Urbanová