13.3.2026
13.3.2026
Dobrý den,
Obracím se na Vás v souvislosti s články pana redaktora Tobiáše Pospíchala publikovanými v Deníku N dne 13. 11. 2025 a 19. 2. 2026.
Nerozumím tomu, proč pan redaktor Pospíchal odmítl mé svědectví pro článek, který vyšel 19. 2. Chápala bych to v případě, že by šlo pouze o článek k projektu MAH, na němž jsem se nepodílela, a nemohu tedy poskytovat informace přímo k němu. Nicméně v článku se objevují i další svědectví, například od jisté Lenky a Terezy. Na tato tvrzení bych mohla reagovat a nabídnout i jiný pohled.
Například výrok od Lenky o „nezvyklém množství studijních a pracovních požadavků“ podle mého názoru neodpovídá skutečnosti. Požadavky prof. Folettiho jsou zcela standardní a odpovídají kreditové hodnotě předmětu. Jediný povinný předmět, který na bakalářském studiu vyučuje, má hodnotu 10 kreditů, což odpovídá přibližně 250–300 hodinám práce. Viz: otázka „Jaká je časová náročnost prezenčního studia?“ na https://www.muni.cz/uchazeci/bakalarske-a-magisterske-studium/faq-a-kontakt.
Za semestr v předmětu proběhne přibližně 14 přednášek, tedy zhruba 28 hodin výuky; připočteme-li nepovinné semináře, dostaneme se přibližně na 35 hodin. Z toho vyplývá, že student by měl samostudiem strávit zhruba 215–265 hodin. Tedy to, že vyučující chce, aby studenti věnovali předmětu odpovídající čas, je zcela normální, a to, že někteří tráví méně času s dalšími předměty, není chyba prof. Folettiho.
Ostatní předměty, které prof. Foletti vyučuje, nejsou povinné a vždy existuje možnost zvolit si jiný předmět s jiným vyučujícím. To také běžně činí studenti, kteří si jeho výuku nepřejí navštěvovat. Uvádím to i proto, abych poukázala na další zavádějící informaci, která se objevila v článku z 13. 11., konkrétně tvrzení, že se výuce prof. Folettiho na oboru nelze vyhnout. V bakalářském studiu existují povinné předměty a prof. Foletti vede pouze jeden z nich; tedy „nelze se mu vyhnout“ stejně jako většině vyučujících, kteří garantují jiné povinné předměty. Také výrok, že prof. Foletti rozhoduje o Erasmu, není přesný. O nominacích na Erasmus rozhoduje komise (https://dejinyumeni.phil.muni.cz/student/erasmus).
Dále Lenka tvrdí, že studenti trávili v knihovně 12 hodin. Jde o velmi zvláštní tvrzení, protože knihovna je otevřena od pondělí do čtvrtka od 10 do 20 hodin a v pátek od 10 do 18 hodin. Čistě prakticky se tam tedy nedá strávit více než 10 hodin denně.
Stejně tak mě překvapuje tvrzení, že „přesvědčil všechny, že akademická dráha a studium jsou to jediné, čemu by se lidé měli věnovat“. Každý, kdo alespoň minimálně zná prof. Folettiho, ví, že je to přesný opak toho, co říká. Naopak opakovaně zdůrazňuje, že akademická dráha je velmi náročná a že je třeba si ji mnohokrát a velmi pečlivě promyslet, než se pro ni člověk rozhodne. Na čem opravdu trvá, je to, že během studia se musíme věnovat primárně studiu. Což myslím, že je docela relevantní tvrzení, vzhledem k tomu, že na vysokou školu snad jdeme dobrovolně.
Dále, co se týče svědectví Terezy: Ráda bych zmínila, že skutečnost, že komunikace proběhla telefonicky, není ničím neobvyklým. Prof. Foletti běžně komunikuje po telefonu a často dává přednost rychlému vyřízení věcí formou krátkého hovoru před výměnou velkého množství e-mailů.
Vzhledem k tomu, že už jsem začala reagovat na jednotlivá tvrzení, ráda bych zareagovala i na ta, která se objevila v předchozím článku (13.11.2025).
Lucie uvádí, že „v pátek spolu tito lidé chodí běhat, v neděli mají společné obědy“. Ráda bych se zeptala, z jakého zdroje tyto informace má a zda už samotné zveřejňování podobných detailů nepředstavuje zásah do soukromí jiných lidí. Byli osloveni ti, o nichž je řeč, aby mohli popsat, jak tuto situaci vnímají oni sami? Kdo vlastně s nápadem jít si zaběhat přišel, kdo koho pozval na oběd a v jakém kontextu tyto aktivity probíhají? Možná by před publikováním podobných tvrzení stálo za to tyto okolnosti ověřit a nabídnout čtenářům i jiný pohled?
Julie a Jana dále tvrdí, že komentuje fyzický vzhled a že pro členy údajně favorizované skupiny platí jiná pravidla. Opět jde podle mého názoru o nepravdivé a problematické tvrzení. Ráda bych se znovu zeptala, co konkrétně znamenají „jiná pravidla“ a zda je možné takové tvrzení nějak doložit. Nebo – a to se ptám zcela otevřeně – může jít spíše o subjektivní vnímání situace ze strany některých studentek? Jako příklad uvádějí například posouvání termínu odevzdání práce, opomíjejí však zmínit, že termíny posouvá vedoucí SDU, nikoli prof. Foletti.
Dále slečny uvedly, že výzkumná skupina Re:Cent je závislá na názorech jednoho člověka. Je však otázkou, zda mají dostatečné informace o tom, že Re:Cent je rozdělen do několika sekcí a každá z nich má svého vedoucího? Vědí, jak probíhají porady Re:Centu či rozhodování o jednotlivých otázkách? Nebylo by vhodné v této věci oslovit také lidi, kteří v Re:Centu skutečně pracují, a nabídnout tak čtenářům informovanější a vyváženější pohled?
Celá situace mě osobně velmi znepokojuje a mrzí. Prof. Foletti čelí dlouhodobě řadě nepodložených a často až absurdních tvrzení, která se postupně přenášejí i do médií. Dopadají však nejen na něj samotného, ale i na jeho spolupracovníky a studenty, kteří s ním pracují. O to víc považuji za důležité, aby ve veřejné debatě zazněl i hlas, který nepravdivá tvrzení vyvrací.
Tímto Vás proto žádám o zveřejnění mé reakce. Děkuji.
S pozdravem
Mgr. Margarita Khakhanova